Carbon Farming II: Jak efektivně dokážeme uhlík do půdy uložit? A zůstane v ní?
Odhady, kolik uhlíku by se dalo do půdy sekvestrovat, se značně liší. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) odhaduje, že globální sekvestrací uhlíku v půdě můžeme snížit okolo 5 Gt CO2 ročně. Jsou tu však pochybnosti, zda je to reálně proveditelné. Vědecká komunita není schopna jednoznačně doložit, kolik uhlíku může být do půdy uloženo, jak dlouho v ní vydrží, které postupy jsou pro kterou půdu nejlepší, a jak množství uloženého uhlíku v půdě efektivně a ekonomicky měřit.
Vědomosti o půdě se v poslední době významně posunuly a naznačují, že odhady IPCC, které vycházely z předpokladu, že stabilní molekuly bohaté na uhlík mohou zůstat v půdě stovky až tisíce let, nemusí být správné. Profesor Lehmann z Cornell University na přednášce v roce 2019 oznámil smrt “našeho přítele, konceptu Humusu”. Podle Lehmanna dostupné důkazy nepodporují existenci molekulárních a perzistentních humózních látek v půdě. Naopak svědčí o tom, že půdní organická hmota se neustále rozkládá. Jinak řečeno, půda je nesmírně rozmanitá, plná života a taky uhlíku. Ten však mohou půdní mikroorganismy rozložit a vypustit do atmosféry.
Vědci zkoumali, kolik oxidu uhličitého se uvolní, když zahřejí půdu v deštném pralese v Panamě, aby napodobili dlouhodobé účinky změny klimatu. Zjistili, že se uvolnilo o 55 % více uhlíku, než předpovídá většina klimatických modelů. Tyto modely jsou navíc kalibrovány na výsledky studií mírného pásma v Evropě a USA, přestože většina půdního uhlíku se nachází v rašeliništích, severních boreálních oblastech a v tropech.
Sekvestraci brání i nedostatek motivace zemědělců
I profesor Amundson z Berkley se obává příliš mnoha překážek, které mohou bránit tomu, aby se sekvestrace uhlíku v půdě stala nástrojem zmírňování změn klimatu. Podle něho je složité změřit, kolik uhlíku se v půdě skutečně ukládá, a to zejména kvůli sezónním výkyvům. Všímá si však i dalších sociálních, kulturních a ekonomických překážek, jako například toho, že na půdě hospodaří zemědělci, kteří ji nevlastní a nejsou tak motivovaní investovat do dlouhodobých opatření na ochranu půdy. V USA to platí pro 40 % zemědělské půdy, v Česku dokonce pro 70 %.Amundson souhlasí, že půda má potenciál uhlík ukládat a jakékoliv množství sekvestrovaného uhlíku do půdy je dobré. Nicméně by nás to nemělo odvádět od urychleného odchodu od využívání fosilních paliv a zastavení mýcení lesů a pralesů, tedy aktivit, které mají prokazatelný negativní dopad na změnu klimatu.
Má to smysl?
Navzdory všem pochybnostem a úskalím, které s sebou sekvestrace uhlíku v půdě nese, má smysl ji dále zkoumat a podporovat. Odborníci pracují na nových technikách, jak lépe měřit, kolik uhlíku je obsaženo v půdě, což je proces, který donedávna vyžadoval, aby farmáři posílali desítky vzorků půdy do laboratoře k analýze. Začínají být dostupné senzory a také počítačové modely, které odhadují výměnu plynů z půdy do atmosféry a berou v úvahu sezónní výkyvy.Mnohé z postupů, u kterých se předpokládá zvýšené ukládání uhlíku v půdě, mají další pozitivní environmentální a ekonomické dopady na půdu. Zlepšení celkového zdraví půdy může zvyšovat zemědělské výnosy a zároveň snižovat zemědělské vstupy jako aplikace syntetických hnojiv a pesticidů. Šetří tak zemědělcům výdaje, ale snižuje taky emise oxidu dusného (dalšího skleníkového plynu) z hnojení. Kromě vyšší produktivity je zdravá a živá půda odolnější vůči extrémním jevům jako jsou srážky nebo eroze, lépe zadržuje vodu a je odolnější vůči suchu.
Jaké postupy zvyšují ukládání uhlíku v půdě? Do čeho investoval Jeff Bezos 30 milionů dolarů? A co plánuje EU s konceptem Carbon Farming? Na to se zaměříme v příštím článku.
Podívejte se na ostatní články z tohoto seriálu:
- Carbon Farming I: Kam s uhlíkem? Do půdy
- Carbon Farming II: Jak efektivně dokážeme uhlík do půdy uložit? A zůstane v ní?
