Kalendář správného zemědělce | Listopad
Meziplodiny po celou zimu
Správně připravená půda pro výsev jařin nemá být přes zimu holá. Až jarních výsevu ji má pokrývat hustá peřina z meziplodin. Od letošního roku mohou zemědělci čerpat na pěstování meziplodin dotace, které pokrývají náklady na jejich pěstování. Vymrzající meziplodiny sice po silnějších mrazech uhynou, ale i mrtvá hmota chrání půdu před vodní i větrnou erozí. Postupně jak se rozkládají uvolňují živiny pro následní plodinu. Na jaro pak do ní zemědělci bez jakékoliv přípravy bezorebně vysejí jarní plodiny jako je pšenice, ječmen, oves, kukuřice, čirok, slunečnice, hrách nebo sója.
Zazimování čejkoviště
Čejkoviště splnilo svůj účel. Čejky chocholaté dávno odletěly na svá zimoviště, vyseté rostliny odkvetly a semínka už jsou vyzobaná. Je čas čejkoviště zazimovat a pozemek připravit na příští hnízdní sezonu. Čejky přilétají již v únoru a pro hnízdiště preferují řídce porostlé pozemky. Proto je dobré do konce prosince zbylý porost na čejkovišti mělce zapravit do půdy. Nevadí když je zapraven ledabyle a sem-tam na povrch vyčnívá nějaký trsík rostliny. Pro čejky jsou takové pozemky atraktivní, protože jim to pomáhá maskovat svá hnízda.
Biopásy
Na biopásy ale nesahejte až do konce března. Slouží jako zdroj potravy po celou zimu zejména pro zvěř a ptáky.
Stromy do polí
V minulém článku jsme vysvětlovali, proč stromy patří do polí. Teď na podzim, když stromy shodí listí, je ideální doba na jejich výsadbu. Stromy bez listů mají snížený výpar, proto při přesazování nehrozí jejich vysušení. Kořeny ale pokračují ve svém růstu a do jara se stromy hezky zakoření. V tomto článku jsme shrnuli všechny informace, které byste měli znát před výsadbou stromů do sadů, remízků, větrolamů nebo stromořadí, abyste se vyhnuli zklamání. Ať už na výsadbu čerpáte finance z dotačního programu Agrolesnictví, jiného dotačního programu nebo je vysazujete za vlastní peníze, optimální je to stihnout do konce listopadu.
Keře nejen pro ťuhýky
Velkým pomocníkem v boji proti hrabošům jsou ťuhýci. Ťuhýci do otevřeného pole bez keřů nevlezou. Hnízdí v hustých trnitých keřích na okrajích polí nebo v remízcích uprostřed nich. Z keřů dělají výpady na hraboše a své úlovky pak napichují na jejich trny. Volně rostoucí trnité remízky nebo pravidelným řezem udržované trnité živé ploty jsou pozvánkou pro ťuhýky.
Kvetoucí keře, jako je dřín, hloh, kalina, ptačí zob nebo růže, jsou atraktivní pro opylovače. Dospělci některých druhů much (pestřenky, kuklice) se živí nektarem květů, ale jejich housenky jsou velmi efektivními přirozenými nepřáteli škůdců hospodářských plodin, jako jsou mšice nebo housenky. Výsadbou keřů tak lze udržet škůdce pod prahem škodlivosti i bez chemie.
Výběrem vhodných druhů keřů a způsoby jejich pěstování se věnujeme v tomto článku.
Pozor na mokrou půdu
Ať už půjdete na pole v listopadu dělat cokoliv, nezapomeňte na dobrou radu Za mokra na pole nelez, ať si zbytečně neničíte půdu.
Pokud máte nějakou část pozemku dlouhodobě podmáčenou v důsledku přirozeného reliéfu terénu nebo starých nefunkčních meliorací, zvažte, jestli je opravdu nutné na ní za každou cenu pěstovat polní plodiny. Možná bude lepší zde vysadit vrbovnu nebo nechat podmáčenou plochu zaregistrovat jako mokřad. Plocha mokřadu je pak osvobozena od daně z nemovitostí a zemědělec může na tuto plochu pobírat dotace, přestože ji nelze reálně obhospodařovat. Sice zde nic nevypěstuje, na druhou stranu ušetří náklady za pohonné hmoty a osivo, ze kterého by na podmáčené půdě stejné nic moc nesklidil.
