DVP Agro: V hlavní roli meziplodiny

Hlavním důvodem, proč v DVP Agro začali od roku 2019 zkoušet nové postupy a směsi osiv, bylo uvědomění, že dobrý výnos a kvalitní úrodu i v suchých letech jim zajistí především zdravá půda, která dokáže sama zadržet vodu. Proto začali její stav monitorovat a každé 4 roky si nechávají dělat půdní rozbory. Ty jsou dobrým ukazatelem, jestli jdou správným směrem.

„Důležité je dostat půdu do dobré kondice. Když pak přijde dlouhé období sucha, dojde k poklesu výnosu o 20-30 %, ale výnos bude. Pečovat o půdu je tedy v ekonomickém zájmu zemědělce,” říká předseda představenstva firmy Rostislav Mátl.
 

Experimentování s meziplodinami

Jak to tedy v DVP Agro funguje? Jednu z hlavních rolí hrají v jejich hospodaření meziplodiny. Ty se vysévají co nejdříve po sklizené pšenici, řepce, svazence a dalších plodinách, které sklidí do konce července. Meziplodinu přihnojí digestátem, který mají certifikovaný do ekologického zemědělství. 

„Zkoušíme různé směsi meziplodin až o 20 druzích rostlin, podle vlhkostních, půdních a teplotních podmínek dominuje vždy jiná část zasetých meziplodin. Takto máme jistotu, že něco vyroste, a půda si sama vybere, co se jí hodí a co ne. Nevyužitý dusík po předchozí plodině meziplodiny využijí, a tak nedochází k jeho vyplavení do podzemních vod. Pokud je tam dusíku málo, daří se jetelovinám, které ho tam doplní ze vzduchu,“ vysvětluje Mátl.

„Na poli se meziplodina nechá až do výsevu kukuřice. Kukuřici seji na část plochy bezorebně přímo do nezoraného pole se zbytky meziplodin. Ty chrání povrch půdy před odnosem ornice při přívalových deštích. Zbytky vymrzlých meziplodin pak slouží jako potrava pro mikroorganismy a žížaly,"dodává Mátl.

Když je kukuřice odrostlá, vysévají na část plochy, mezi řádky formou podsevu, různé směsi. Jejich funkčnost může být různá, experimentují proto s různými kombinacemi. 

Cílem podsevu je, aby po sklizni kukuřice nezůstalo pole holé a nechráněné. Ve stínu kukuřice se tak pomalu připravuje pomocná plodina, která svou funkci začne plnit ihned po sklizni. Po kukuřici následuje pšenice a po ní řepka s podsevem – tentokrát se semínka podsevu vysévají přímo s řepkou z odděleného zásobníku secího stroje.

Úlohou podsevu není jen poskytnout ochranu půdy než ji zakryje řepka, ale také - v případě jetele - dodat dusík pro řepku. Řepka ho má velkou spotřebu, a proto se běžně přihnojuje průmyslovými dusíkatými hnojivy. Jenže dusík je v půdě velice pohyblivý a proto rychle dochází k jeho splachování do nižších vrstev. Pěstování řepky s podsevem jetele tak umožňuje snížit množství průmyslových hnojiv a díky tomu zlepšit kvalitu spodních vod.

Díky meziplodinám a podsevu, které půdu zkvalitňují, jsou pěstované rostliny mnohem odolnější vůči škůdcům a nemocem. To je další důvod, proč nemusejí používat tolik průmyslových hnojiv: „Od meziplodin a pomocných plodin si slibujeme snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin i průmyslových hnojiv a zvýšení humusu v půdě,” upřesňuje předseda Mátl.

Před setím další plodiny se ještě aplikuje hnůj a meziplodiny se zapraví do půdy společně s hnojem.

Organická hmota

Meziplodiny jsou pro firmu důležité i z toho důvodu, že nemají živočišnou výrobu. Vědí ale, že statkový hnůj je pro půdu důležitý, dohodli se proto s drůběžárnami z okolí. Drůbežárny tak mají zajištěný odvoz hnoje, který je pro zemědělskou firmu důležitým hnojivem pro půdu. Hnůj míchají se separátem z bioplynové stanice a vzniká tak kvalitní hnojivo.

„Jako negativum cítím že tam, kde hnůj skladujeme, dochází k utužení půdy. To samé se pak děje na celém poli, když hnůj aplikujeme, proto využíváme směsi meziplodin, které půdu zároveň provzdušňují a vytvářejí květnatou louku v době, kdy na polích není prakticky žádná vegetace pro zvěř,” popisuje svojí zkušenost Mátl.

Podobně jako v případě hnoje spolupracuje firma i s myslivci. Ti ji požádali o vytvoření biopásů a čejkoviště. Biopásy jsou plochou, která se nesklízí u krmných biopásů a nebo jednou ročně sklízí u nektarodárných biopásů a díky tomu poskytuje potravu a úkryt zvěři v období, kdy na polích nic neroste. „Na jaře se akorát zbytky zapracují do země a vyseje se nový biopás,” říká Mátl. Čejkoviště se realizují za cílem zachovat čím dál tím ohroženější populaci ptáků zemědělské krajiny, jako je právě čejka. Nabízí hnízdiště, potravu i bezpečí, nesmí se ale na tuto plochu na jaře se zemědělskými stroji vjíždět, aby měli ptáci příležitost k vyhnízdění.

Pole v okolí Rajhradu, Bratčic, Vojkovic a Vranovic jsou ve svém kontextu unikátní a mohou sloužit jako inspirace celé řady opatření dalším velkým agropodnikům. Vyvracejí mýty, jako je například přesvědčení, že meziplodiny odvádějí z půdy vodu, a ukazují, že půda je důmyslný systém, který si dovede poradit, pokud mu dáme příležitost.