Konečně můžeme posekat louky
Letošní mláďata chřástalů už umí létat, proto se od půlky srpna mohou konečně posekat louky, kde hnízdili. Zemědělci, kteří se rozhodli při seči brát ohled na chřástala, mohou na louky s jejich výskytem čerpat speciální dotace, které jim kompenzují ztráty a komplikace s tím spojené.
Louky s modráskem ale ještě nesečeme! V těchto dnech samičky modrásků snáší vajíčka na květy hořců a krvavců, kde se housenky pár dní vyvíjí než vylezou a nechají se odnést mravenci do mravenišť. Mravenci je pak krmí jako své vlastní larvy. Předčasnou sečí luk by se spolu se senem sklidili i vajíčka a housenky modrásků. Aby nebyly louky bez motýlů, sečou se modráskové louky až v září, když jsou už housenky motýlů pod zemí v bezpečí mravenišť.
Pěstujeme biodiverzitu na orné půdě
V půlce léta odkvétá nektarodárný biopás. Aby se prodloužil jeho výkrmový efekt pro opylovače, je dobré část biopásu někdy mezi 1.7. až 15. 9. pokosit. Ale jenom část! Kdyby se posekal celý biopás naráz, zvířata by okamžitě přišla o veškerý zdroj potravy i úkryt před letním vedrem. Postupnou sečí se přinutí kytky v biopásu opakovaně vykvést a zároveň tam budou i semínka pro ptáky.
Sklizně jsou v plném proudu. Pole správného zemědělce se již pár dní po sklizni opět zelenají. Ne, nejsou to plevele, ale meziplodiny. Jak jsme psali v minulém článku, meziplodiny vyseté ihned po sklizni chrání půdu před vedrem, erozí a připravují ji na další fázi osevního cyklu.
Bobovité – lékař půdy
Pro regeneraci půdy, zlepšení její struktury a přerušení dnešního ochuzeného osevního sledu (pšenice-kukuřice-řepka) jsou nezastupitelné bobovité rostliny. V posledních letech byl u zemědělců velice oblíbený jetel inkarnát, který je ozimý, vysévá se koncem srpna a kvete až v příštím roce.
Dnes jsou pro zemědělce k dispozici i další druhy jednoletých nebo ozimých druhů jetelů a vikví, které pochází ze suchých oblastí kolem Středozemního moře. Jejich výhodou jsou nízké nároky na vodu při klíčení i růstu, takže rychle zakryjí půdu, čím ji chrání před erozí a půdní organismy před přehřátím.
Mrazuvzdorné druhy, jako je například jetel inkarnát nebo jetel Micheliho, přezimují a na jaro se mohou posekat jako první píce pro dobytek. Lze je také využít jako zelené hnojení pro zúrodnění půdy a přímo do nich bezorebně (no-till) vyset jařiny (kukuřice, slunečnice, soja, proso, čirok) nebo vysadit zelí.
Některé druhy nejsou mrazuvzdorné (například jetel alexandrijský), takže po prvních mrazících hynou a slouží jako krmivo pro půdní organismy. Lze do nich již na podzim bezorebně vysévat ozimy. Během zimy a brzy na jaře se z nich uvolní živiny, které využijí pěstované plodiny. Zemědělec díky tomu nemusí na jaře hnojit dusíkem a do pitné vody se tak nedostávají zdraví škodlivé dusičnany.
Nejvyšší čas na přípravu podzimní výsadby stromů
Zemědělci, kteří na jaře podali žádost o agrolesnictví, by si měli co nejdříve připravit plán výsadby a zajistit sazenice. Novinkou letošního roku je, že lze vysadit také břízu bělokorou a jilm habrolistý, který je extrémně odolný suchu. Více informací o dotačním titulu agrolesnictví zde.
Na fotkách níže jsou meziplodiny po 20 / 40 / 60 dnech od výsevu, foto: Martin Smetana
fotogalerii
fotogalerii
fotogalerii
