Volná a dostupná krajina je důležitá nejen pro zvířata hledající si potravu a úkryt, ale i pro lidi. Pro vlastníky půdy to platí dvojnásob, dostat se na své pole totiž může být leckdy oříšek. Stojíte na kraji lánu, váš pozemek je někde uprostřed a historická polní cesta je rozoraná? To je bohužel běžný obrázek české krajiny.
Nedostupnost pozemků a nedostatečná průchodnost krajiny způsobená rozoráním bezpočtu polních cest znemožňuje vlastníkům pozemky řádně užívat. Současně snižuje jejich hodnotu a ztěžuje jejich propachtování nebo prodej. Vlastníkovi často nezbývá, než propachtovat pole tomu pachtýři, který má zajištěný přístup přes okolní pozemky, aniž by podmínky pachtu byly pro vlastníka výhodné. Co s tím? Podíváme se na dvě varianty: k pozemku vede cesta, ale nevíte, jestli ji můžete užívat, nebo k pozemku žádná cesta nevede.
K vašemu poli vede cesta
Ještě se neradujte. Důležité je zjistit, zda je cesta veřejná nebo soukromá. A to bohužel není úplně jednoduché. Veřejné cesty jsou komunikace, které může používat kdokoliv. V případě polních cest jsou to nejčastěji veřejně přístupné účelové komunikace. Narozdíl od ostatních veřejných cest jako jsou dálnice, silnice a místní komunikace vznikají veřejně přístupné účelové komunikace často živelně. Tedy tak, že se po nich chodí nebo jezdí, aniž by tomu vlastník pozemku bránil. K jejich vzniku není třeba rozhodnutí úřadu, cesty mohou být na obecních i soukromých pozemcích. Mohou to být nezpevněné pěšiny, ale i cesty s pevným povrchem, které může používat kdokoliv k obvyklým dopravním účelům a jejich vlastníci takovému užívání nemohou bránit.
Veřejně přístupná účelová komunikace musí ze zákona splňovat 4 definiční znaky:
- je stálá a patrná v terénu
- dopravně spojuje různé nemovitosti
- alespoň pro jednu nemovitost je jedinou přístupovou cestou
- vlastník souhlasí s obecným užíváním cesty, tj. cestu může užívat přesně nevymezený počet lidí a vlastník tomu nijak aktivně nebrání
V případě sporů týkajících se veřejně přístupné účelové komunikace se více dozvíte zde.
Pokud k vašemu pozemku vede soukromá cesta, domluvte se s vlastníkem cesty na podmínkách jejího užívání (výprosou, smlouvou, zřízením služebnosti cesty). Nedohodnete-li se, můžete se obrátit na soud s žalobou na zřízení nezbytné cesty. Soud ji povolí, pokud k vašemu pozemku nevede veřejná cesta a dohoda s majitelem pozemku nebyla možná. Podání žaloby konzultujte s advokátem či advokátkou.
Nedostupné pole
K vašemu poli cesta nevede, což vám může způsobovat nemalé problémy při jeho propachtování nebo prodeji. Pokud se rozhodnete si přístup zajistit, připravte se na delší, mnohdy náročný proces, který ovšem s ohledem na hodnotu vaší půdy a možnost ji správně obhospodařovat stojí za to. Nabízí se několik možností.
Pozemkové úpravy
V pozemkových úpravách dochází k uspořádání, scelení nebo naopak dělení pozemků různých vlastníků půdy tak, aby vznikly vhodné podmínky pro hospodaření a současně byla zajištěna ochrana okolní přírody. Součástí pozemkových úprav je i plán společných zařízení, v němž se řeší i účelové komunikace se všemi doprovodnými stavbami jako jsou propustky, mosty, brody nebo železniční přejezdy. Státní pozemkový úřad je povinen zahájit pozemkové úpravy pouze pokud se pro to vysloví vlastníci nadpoloviční výměry zemědělské půdy v daném katastrálním území.
Pokuste se přesvědčit vlastníky ostatních pozemků včetně obce a podejte společnou žádost o provedení pozemkových úprav v dané lokalitě. Po provedení pozemkových úprav se postupně realizují jednotlivá společná zařízení (staví se cesty, protierozní a protipovodňová opatření apod.). Je pochopitelné, že okamžitá výstavba všech cest není s ohledem na finanční limity možná. Bohužel se tak stává, že některé pozemky nejsou přístupné ani mnoho let po pozemkových úpravách. Přestože byla cesta schválena v plánu společných zařízení a v katastru je vyznačena, fakticky neexistuje. Problémem se zabýval ombudsman a dospěl k závěru, že na přednostní stavbu cesty neexistuje právní nárok. Avšak polní cestu, která byla jakožto společné zařízení schválená v pozemkové úpravě, je možné používat k chůzi a jízdě před její faktickou stavební realizací.
Výprosa
Vlastník pozemku z dobré vůle a bez nároku na protihodnotu celou nebo jen část cesty přenechává k užívání konkrétní osobě. Jedná se o jakousi sousedskou laskavost, která vlastníka pozemku užívaného jako přístupová cesta k ničemu nezavazuje a může výprosu kdykoliv odvolat. Výhodou je bezplatné užívání pozemku jako přístupu na váš pozemek, nevýhodou nejistota takového ujednání.
Služebnost cesty
Při zřízení služebnosti vlastník souhlasí, že jeho pozemek bude sloužit i někomu jinému jako přístup k jeho nemovitosti. V takovém případě rozlišujeme služebnosti:
- stezky - po stezce můžete chodit, nikoliv na ni vjíždět motorovými prostředky
- průhonu - umožňuje hnát přes služebný pozemek zvířata a vjezd nemotorových prostředků
- cesty - umožňuje vjezd a jízdu motorových prostředků, stejně jako chůzi, ale nikoliv hnaní zvířat
Služebnosti se zřizují smlouvou, ve které si stanovíte i podmínky služebnosti. Ten, komu slouží, za jejich zřízení většinou musí zaplatit. Nezapomeňte na zapsání služebnosti do katastru nemovitostí.
Právo nezbytné cesty
Pokud se s vlastníkem pozemku, přes který byste se potřebovali dostat, nedohodnete (na výprose, služebnosti, prodeji části pozemku apod.) a současně platí, že váš pozemek není spojen s žádnou veřejnou komunikací, můžete požádat soud o zřízení nezbytné cesty. Pozor i nezbytná cesta je zřízena za úplatu.
