Stromy, orná půda a zemědělský půdní fond. Co na to úředníci?

Dřív, než vysadíte strom na pole

Než začnete sázet, určitě si prověřte situaci, a zda je váš záměr v souladu s právními předpisy. Většinou vás bude čekat malé úřední kolečko, typicky stavební úřad a odbor životního prostředí (příslušný k ochraně zemědělského půdního fondu). Pokud se pozemek, na kterém chcete sázet, nachází v chráněné krajinné oblasti nebo v národním parku, pak se k tomu vyjadřuje ještě příslušná správa. Kromě toho doporučujeme také odbornou konzultaci s místním pracovištěm Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, aby měl váš záměr v dané lokalitě maximálně možný pozitivní dopad na přírodu.

Pokud budete stromy sázet na orné půdě, může dojít ke změně využití pozemku, protože na něm vznikne remízek, větrolam, sad nebo zatravněná plocha se stromy. Co s tím? Máte dvě možnosti. Řešit změnu druhu pozemku už před výsadbou, nebo po výsadbě ohlásit dokončení projektu. Obě možnosti jsou legální a je jen na vás, kterou využijete. Problém je, že úředníci jsou úzce profilování a málokterý dokáže nabídnout to řešení, které je pro vás nejjednodušší, protože je mnohdy mimo jeho agendu a sám o něm neví.

Připravte si peněženku na pořádný průvan

Můžete se vydat cestou složitější a dražší. Ještě před kopnutím do země zajdete na místně příslušný úřad, nejčastěji stavební úřad, a za vydání rozhodnutí o změně využití území do výměry 5000 m² zaplatíte 1000 Kč, nad 5000 m² zaplatíte 3000 Kč. Pokud nedojde k výsadbě stromů na celém pozemku, může úřad požadovat rozdělení pozemku. Kromě nákladů na geometrický plán to obnáší další správní řízení a poplatek 1000 Kč za vydání rozhodnutí o dělení pozemku.

Nejdražší je ale odvod za vynětí ze zemědělského půdního fondu, který se může pohybovat i  v řádu desítek tisíc korun. Ten po vás může vyžadovat orgán ochrany zemědělského půdního fondu. Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, pamatuje na případy, kdy se odvody za trvale odňatou půdu nestanoví. Například v případě, kdy jde o změnu druhu pozemku na druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň, bude-li dotčený pozemek veřejným prostranstvím. Nebo se pozemek ze zemědělského půdního fondu vůbec nevyjímá, například větrolam je možné považovat za „technické protierozní opatření“ nebo když jsou pozemky s ovocnými stromy formou sadu či alejí stále využívány jako zemědělská půda.

V neposlední řadě pozor také na to, jak se bude jmenovat druh pozemku po změně – za tzv. ostatní plochy zaplatíte ročně 2000 Kč za 1 hektar, zatímco za běžnou ornou půdu nebo trvalý travní porost platíte řádově stokoruny (dle bonity půdy ve vašem katastru).

Papírová změna za 50 Kč

Další možností je, že stromy vysadíte, a až poté na příslušný katastrální úřad odešlete „Ohlášení změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí“ podle tohoto návodu. Zaplatíte pouze 50 Kč poplatek za ověření svého podpisu. Většinu výsadeb se stromy můžete změnit na „trvalý travní porost“. Vyhláška č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí, totiž definuje trvalý travní porost jako:

Pozemek využívaný k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin, který nebyl zahrnut do systému střídání plodin, a na kterém se mohou vyskytovat rozptýlené stromy a keře, případně jejich skupiny, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují.

Pokud jste vysadili klasický ovocný sad, pak pozemek změňte na druh pozemku „ovocný sad“.

Potřebujete poradit? Napište nám do poradny.