Meziplodiny v regenerativním zemědělství

V případě, že jste farmář nebo pracujete v zemědělství, doporučujeme si přečíst odbornou verzi článku na Platformě pro regenerativní zemědělství.

Farma DVP Agro je napříč komunitou regenerativních zemědělců dobře známá. Vedoucí farmy, Rostislav Mátl, se před 5 lety se svými spolupracovníky rozhodl, že upřednostní zdraví půdy před výdělečností podniku, což se mu ale nakonec vyplácí i ekonomicky. Od roku 2022, kdy jsme o DVP Agro psali naposledy, vyzkoušeli nové stroje a nabyli další zkušenosti, o něž se rádi dělí v rámci častých dnů otevřených dveří a polních dnů, nebo skrze videa na jejich YouTube kanálu. Kromě toho jsou zakládajícími členy Spolku pro regenerativní zemědělství, jehož součástí je také Platforma pro regenerativní zemědělství.

Proč meziplodiny?

Rostliny umí díky fotosyntéze za působení sluneční energie z CO₂ a vody vytvořit jednoduché cukry, které pak využívají jako zásobu energie nebo na tvorbu dalších látek, které ke svému životu potřebují. Část cukrů rostliny vylučují svými kořeny a nabízejí je půdním organismům, jejichž většina proto žije v těsné blízkosti kořenů. Mykorhizní houby dokonce pronikají svými hyfami (podzemní vlákna hub) dovnitř kořenů rostlin, aby k cukrům měli ten nejlepší přístup. Hyfy hub jsou velmi tenké a dlouhé – v jednom gramu půdy jich může být až 10 kilometrů. Houby jsou schopné rozkládat horniny a získávat z nich jednotlivé minerály, které pak s rostlinami za cukr vyměňují. 

V běžném zemědělském osevním postupu zůstává půda mnohokrát bez rostlin. Bez probíhající fotosyntézy není čím živit ani podzemní život. Meziplodiny tedy představují řešení, jak využít období mezi hlavními plodinami ke zlepšení zdraví půdy. Pokud se podaří je zasít už v den sklizně předchozí plodiny, je vysoká šance, že jednotlivé druhy ve směsi meziplodin stihnou vyrůst v dospělé rostliny. Čím víc se rostlinám daří, tím víc cukru vyprodukují, a pak kořeny dopraví do půdního prostředí, kde je o něj vysoký zájem.

Čím více druhů meziplodin na poli prosperuje, tím vyšší je diverzita mikroorganismů navázaných na kořeny rostlin. Ty pak v rámci svých životních projevů přetvářejí půdní strukturu, která je tolik důležitá pro zdraví půdy. Se zlepšující se strukturou půdy roste i množství vody, které je půda schopna zadržet.   
 

Ukončení meziplodin

Rostislav Mátl většinou do směsi volí takové druhy, které přes zimu vymrznou. Dá se tak dobře využít síla přírody místo herbicidů, které na farmě DVP Agro používají v případech slabší zimy. Pokud by totiž rostliny přežily do dalšího roku, zastínily by vzcházející příští tržní plodinu v její nejdůležitější fázi růstu, která rozhoduje o množství úrody.  
Se snižující se četností a sílou mrazů na konci vegetační sezóny, které by účinně vymrzající meziplodiny ukončily, se na farmě DVP Agro rozhodli ukončovat meziplodiny mechanicky. Toho se dá dosáhnout svalením rostlin a případným nařezáním. Rostliny mají po tomto zásahu dobrý kontakt s povrchem půdy, což usnadní půdním organismům zpracovat materiál na živiny a dopravit je do půdy.

Přímý výsev bez přípravy půdy

Do takto připraveného pole se může rovnou vyset hlavní plodina. Pokud meziplodinám předcházel například brzo sklízený mák, v DVP Agro stihnou oset pole ozimem ještě na podzim přímým výsevem. V případě, že meziplodiny následovaly po pšenici nebo jiné obilovině, ukončují meziplodiny během mrazů a pokračují až s výsevem jařin v následujícím roce.

Jak už bylo zmíněno, vzcházení je rozhodující fází v životě rostlin. Kromě konkurenčních plevelů bránících v přístupu ke světlu a živinám, sehrává důležitou roli i hloubka uložení osiva. Na farmě DVP Agro proto používají speciální secí stroj, který zabezpečí přesný výsev každého semena v každém řádku samostatně.