
Když půda znovu dýchá
Historie hospodaření v rodině Cihlářových sahá dále než do 19. století. Také dědeček Radka Cihláře býval sedlákem. Jenže přišel rok 1958 a s ním i nátlak, který donutil mnoho zemědělců odevzdat půdu státu.
Na svazích kolem dnešní farmy se dříve nevhodně pěstovala kukuřice a brambory. První jiskra změny přeskočila, když Radek Cihlář sledoval videa amerického farmáře Gaba Browna. Od té chvíle začal měnit zaběhnuté postupy a snaží se přiblížit hospodaření co nejblíže přírodě. Chemie šla stranou. Na prudkých svazích, které se dříve oraly, dnes neruší půdu žádný pluh. Jsou totiž zatravněné a slouží jako pastviny pro skot. Z celkových 75 hektarů, které farma obhospodařuje, tvoří 50 hektarů právě louky a pastviny. Zbývajících 25 hektarů orné půdy se už několik let zpracovává téměř bezorebným způsobem.
Ačkoli Radek Cihlář původně vystudoval jiný obor, skutečnou vášeň vždy cítil k půdě. Nosí s sebou rýč a pravidelně ho zapichuje do země, aby zkontroloval její stav, přičemž věnuje zvláštní pozornost žížalám. Často si všímá i rozdílů při srovnání s půdou sousedů přes silnici, kde se stále oře a kde chybí jakékoliv známky půdního života.
Hospodaření, které dává smysl
Na farmě Cihlář žije 120 kusů skotu. Přesto tu krávy nejsou jen čísla ve výkazech a většinu času tráví na pastvinách. Čerstvé mléko míří do mlékárny, část ale zpracovávají přímo na farmě. A protože zájem zákazníků roste, plánují se rozšiřovat: nová stáj, modernější dojírna, mlékárna i bourárna. Nejde ale jen o investice. Cílem je především uchovat kvalitu.
Na farmě Cihlář nehledejte syntetická hnojiva ani chemické koktejly. Spoléhají tu výhradně na organiku, především na kejdu. Plevele u jarního obilí řeší mechanicky, u ozimů si vystačí s jedním postřikem. Fungicidy ani insekticidy nepoužívají vůbec. „Fungicidy likvidují houby. Jenže i ty užitečné,“ říká Radek Cihlář.
Osevní plán farmy je pestrý. Hrách a obilí na senáž střídá ozim, po něm rychlá meziplodina. V sedmiletém cyklu se obilí objeví jen třikrát, zbytek tvoří pícniny a meziplodiny, půda zůstává krytá po celý rok. V členitém terénu kolem Milošovic je to nezbytné, jinak by se voda i živiny rychle ztratily. Zkoušeli zde i méně tradiční plodiny, např. čirok nebo proso. Dál uvažují o špaldě, ale pole nejsou nafukovací. Na všechno zatím není místo.
Farma by ráda využívala zcela bezorebné setí, ale bez vlastní techniky a bez možnosti si ji v okolí pronajmout zatím volí jinou cestu: půdu zpracovávají rotavátorem, a to jen do hloubky pěti centimetrů. Hledají tak rovnováhu mezi ideálem a realitou.
Za největší výzvu v regenerativním zemědělství ale Radek Cihlář nepovažuje techniku, nýbrž samotné myšlení. „Těžší než regenerovat krajinu, je regenerovat hlavy,“ říká s nadsázkou i vážností zároveň.

Farma s otevřenými dveřmi
Výrobky z farmy Cihlář míří přímo ke koncovým zákazníkům. Každý pátek až neděli se dvůr v Milošovicích promění v místo setkávání. Lidé přijíždějí z okolních vesnic i z chatových oblastí u Sázavy a během víkendu vykoupí vše, co rodina za týden vyrobí. Na pultě je na výběr kolem pětadvaceti druhů mléčných dobrot, od jogurtů až po grilovací sýry. Největším hitem jsou ale korbáčiky a tvaroh.
Celá farma funguje výhradně v rodinném režimu bez zaměstnanců. Děti se aktivně zapojují a budoucnost podniku má tak pevné základy. Radek Cihlář věří, že i malá farma může být výdělečná, pokud člověk najde vlastní cestu a buduje vztah se svými zákazníky. A právě osobní kontakt je pro něj klíčem k úspěchu. Kdo chce, může se projít po dvoře, pohladit telata nebo si jen popovídat. Zákazníci tu nejsou anonymní, stávají se součástí příběhu.

Více než farma
Farma Cihlář v Milošovicích není jen místem, kde vznikají kvalitní mléčné výrobky. Je to živý důkaz toho, že i v dnešní době lze hospodařit s respektem k přírodě, zvířatům a lidem, bez zbytečné chemie, zato s láskou, pokorou a osobním přístupem.
Na každém kroku je tu cítit úcta k tradici, půdě i lidem. Ať už jde o regenerativní přístup, osobní kontakt se zákazníky nebo rodinnou soudržnost, farma dokazuje, že zemědělství může být víc než jen produkce potravin.