Vlastníte půdu V: Zemědělština - tajemný jazyk zemědělců

Základní pojmy

MZe - Ministerstvo zemědělství 

SZIF (často se vyslovuje jako „zif“) - Státní zemědělský a intervenční fond. Platební agentura, která vyplácí dotace zemědělcům.  

LPIS (čti „elpis“) - Veřejný registr půdy (LPIS je zkratka anglického “Land Parcel Identification System”) je geografický informační systém, který slouží k evidenci uživatelských informací o půdě. Jinými slovy, najdete zde informaci, kdo hospodaří na vašem pozemku. To ale platí jen za předpokladu, že dotyčný zemědělec na obhospodařovanou výměru žádá o zemědělské dotace.   

ZPF (čti „z-p-f“) - zemědělský půdní fond tvoří zemědělská půda a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není.  

DPB (čti „dé-pé-bé“) - díl půdního bloku je základní jednotka Veřejného registru půdy (LPIS). Lze si jej představit jako kus pole ohraničený v terénu cestou, jednou kulturou, lesem, potokem apod. Jedno pole může být tvořeno více díly půdních bloků, pokud ho obhospodařuje více zemědělců, protože 1 díl půdního bloku může mít pouze jednoho uživatele (hospodáře).  

BPEJ (čti „bé-pé-ej“), bonitovaná půdně ekologická jednotka je pětimístný číselný kód, který ve dvou tisíc existujících kombinací popisuje odlišné vybrané stanovištní charakteristiky zemědělské půdy v České republice. Z kódu lze vyčíst průměrný úhrn srážek a průměrnou teplotu (1. číslo), typ půdy (2. a 3. číslo), sklon svahu a jeho orientaci ke světovým stranám (4. číslo) nebo skeletovitost a hloubku půdy (5. číslo kódu). Více informací zde.

SPÚ - Státní pozemkový úřad je správní úřad podřízený Ministerstvu zemědělství. Je tvořen ústředím v Praze, krajskými pozemkovými úřady a jejich okresními pobočkami. Řeší správu státní půdy, pozemkové úpravy a restituce.  

KPÚ - komplexní pozemkové úpravy řeší nové uspořádání vlastnických vztahů v celém katastrálním území. Řeší hlavně zemědělskou půdu, ale zabývat se mohou také lesy a liniovými stavbami. Více informací zde. 

DZES - cílem podmínek standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy je přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, k ochraně vody, půdy a biologické rozmanitosti ve vztahu k zemědělskému hospodaření  

konvenční zemědělství - jeden z přístupů k zemědělskému hospodaření. Soustřeďuje se více na ekonomickou stránku zemědělství, tedy na výnos a zisk. Nezabývá se změnami v životním prostředí, pokud k tomu není dotacemi motivován. V Evropě je v současné době trend tento systém zemědělství opouštět.  

konvenčák - zemědělec, který hospodaří v režimu konvenčního zemědělství  

ekologické zemědělství - zemědělská metoda, kdy se potraviny produkují za použití přírodních látek a procesů. Podporuje odpovědné využívání energie a přírodních zdrojů a zachování biologické rozmanitosti.  

ekolog - zemědělec, který hospodaří v režimu ekologického zemědělství  

dělá ekologii, je v ekologii - zemědělec, který hospodaří v režimu ekologického zemědělství  

regenerativní zemědělství, regezem - způsob hospodaření, které se zaměřuje na zdraví a oživení půdy. Živá půda produkuje vyšší a stabilnější výnosy s nižšími vstupy, lépe zadržuje vodu, ukládá uhlík a zvyšuje biologickou rozmanitost.  

POR - přípravky na ochranu rostlin  

pesticidy - přípravky na ochranu rostlin, souhrnné označení pro herbicidy, fungicidy, insekticidy a další -cidy  

herbicidy - přípravky proti plevelům  

fungicidy - přípravky proti houbovým nemocem  

insekticidy -  přípravky proti hmyzu  

rodenticidy - přípravky proti hlodavcům  

STUTOX -  chemický přípravek proti hrabošům  

moluskocidy - přípravky proti slimákům a plzákům  

digestát - materiál, který vzniká fermentací biomasy bez přístupu vzduchu v bioplynových stanicích. Využívá se jako organické hnojivo.

Zemědělské kultury a dotační tituly

orná, R, erko - orná půda, v zemědělské evidenci LPIS označovaná velkým písmenem R (čti „erko“).

G, géčko - travní porost, tedy pozemek, který je osetý travním porostem po dobu kratší než 5 let, v zemědělské evidenci LPIS označovaná velkým písmenem G

TTP (čti „té-té-pé“), tétépéčko - trvalý travní porost nebo-li louka. Porost, který je na pozemku trvale nebo po dobu delší než 5 let.

úhor - O úhorech jsme již psali zde. Je to část půdy, která se nechává ležet ladem (neosetá) rok nebo i déle a nic se na ní nepěstuje. Pro účely zemědělské dotace se rozlišuje úhor bez porostu, přírodně osemeněný, s porostem vyseté plodiny, nebo s porostem trav a jiných bylinných pícnin.

biopásy - pruhové potravní políčko umístěné na okraji nebo uvnitř pole. Plocha biopásů se nikdy nesklízí. Slouží po celý rok včetně zimy a předjaří, kdy je nejméně potravy, jako zdroj pro půdní organismy a volně žijící živočichy. Současně jim poskytuje úkryt. Více informací zde.

čejka, čejkoviště, ochrana čejky chocholaté - dotační titul pro podporu biodiverziry na orné půdě, který je blíže popsán zde.

modrásek, ochrana modrásků - dotační titul se speciálně nastavenými podmínkami pro podporu modrásků (druh motýlů), kteří žijí na loukách a pro úspěšné dokončení vývoje potřebují sečení louky v určitých termínech, aby nebyl ohrožen jejich vývoj, více informací zde.

chřástal, ochrana chřástala - dotační titul se speciálně nastavenými podmínkami pro podporu biodiverzity na loukách se zaměřením na chřástala polního, kvůli němuž se louky mohou sekat až po 15.8., více informací zde.

Pachtovní smlouvy

pacht - závazek podobný pronájmu věci, který se uzavírá v pachtovní smlouvě. Propachtovávají se zemědělské pozemky jako pole, sady, pastviny, vinice a rybníky. Pacht spočívá v tom, že propachtovatel (vlastník pozemku) přenechává pozemek pachtýři (zemědělec), který na něm dočasně hospodaří. Pachtýř za to propachtovateli platí pachtovné.

pachtovné - platba za pacht. Jeho výši ovlivňuje řada faktorů. Může se významně lišit podle kvality půdy, velikosti a umístění pozemku, způsobu, jak se na něm hospodaří apod. Nejčastěji se pachtovné pohybuje v rozmezí 3000-6000 Kč ročně za hektar.

pachtovní rok - doba přenechání pozemku do užívání pachtýři. Obvykle trvá od 1. 10. do 30. 9., ale je možné si ho sjednat i jako kalendářní rok (od 1. 1. do 31. 12.).

Eroze

eroze - přirozený proces rozrušování a transportu objektů na zemském povrchu, ale v případě zemědělské půdy je zcela nežádoucí. Při vodní nebo větrné erozi se z pole odnáší ornice, vrchní úrodná vrstva půdy, která se vytváří stovky let. Bez ornice není sklizeň.

NEO -  erozně neohrožená půda

MEO - mírně erozně ohrožená půda

SEO - silně erozně ohrožená půda

no-till (čti „nou til“) - přímé setí do nezpracované půdy. Více informací zde.

strip-till (čti „strip til“) - zpracování půdy jen v pruzích. Více informací zde.

meziplodiny - výsev vhodných rostlin po sklizni a před vysetím nové plodiny, aby půda nezůstala holá a nechráněná. Více informací zde.

podsevy - vyživuje hlavní plodinu a chrání půdu před erozí. Více informací zde.

orba a setí po vrstevnici - pole se obrábí ve směru po vrstevnicích, aby se přerušily odtokové linie a omezila eroze. Více informací zde.

pásové střídání plodin - pěstování dvou a více různých plodin v pásech širokých 20-40 m, které jsou orientované po vrstevnicích. Je to efektivní způsob ochrany půdy před erozí, který je založený na ochranném účinku vegetace. Více informací zde.

odkameňování - půdoochranná technologie, kterou tvoří následující operace: rýhování, separace hrud a kamene, sázení do odkameněné půdy. Skutečný protierozní účinek tohoto opatření je většinou velice nízký.

Krajinné prvky

krajinné prvky - se podílejí na zachování biodiverzity, mají významnou protierozní funkci a jsou nedílnou součástí zemědělské krajiny. Člení ji a spoluvytvářejí její ráz. Mají též příznivý vliv na vodní režim krajiny. Vzhledem k jejich významu a důležitosti zachování jsou evidovány v evidenci ekologicky významných prvků. Patří sem například meze, solitérní stromy, remízky a průlehy.

mez - mezí je pro účely evidence v LPISu souvislý útvar převážně liniového typu, sloužící zejména ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, zpravidla vymezující hranici dílu půdního bloku. Součástí meze může být dřevinná vegetace, kamenný snos, kamenná zídka, drobná sakrální stavba nebo travnatá plocha. Mezí může být i samostatný kamenný snos nebo kamenná zídka.

solitér, solitérní strom - solitérní dřevinou se rozumí izolovaně rostoucí dřevina s průmětem koruny od 8 m2 vyskytující se v zemědělsky obhospodařované krajině mimo les. Za solitérní dřevinu se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice. Součástí solitérní dřeviny může být kamenný snos, kamenná zídka nebo drobná sakrální stavba.

remíz, remízek - v podstatě meze u polí, které jsou zcela porostlé keři nebo stromy, ale nejedná se o les

průleh, svejl (z anglického swale) - protierozní opatření zadržující vodu a půdu v krajině. Jedná se o mělké, široké, často zatravněné příkopy s mírným sklonem proti okolnímu svahu, kopírující vrstevnice.

Výsev nebo výsadba?

Dejte si pozor na rozdíl mezi výsevem a výsadbou. 

Slovo výsev se používá pouze při zapravení semínek do půdy. 

Slovo výsadba znamená, že se do půdy umísťují sazenice zeleniny, hlízy brambor, keře a stromy - toto všechno se tedy vysazuje. 

Pokud si nechcete utrousit ostudu, nemůžete se vašeho pachtýře zeptat, zda bude „vysazovat / sázet kukuřici”, ale „vysévat kukuřici“. Pokud řešíte dilema, jaké slovo je ve spojení s konkrétní plodinou to správné, můžete použít neutrální „pěstovat kukuřici“.

Některé plodiny, zvláště pak zeleninu lze vysévat i vysazovat. Víte jaký rozdíl mezi větou „Budete vysévat cibuli?“ a „Budete vysazovat cibuli?“  V prvním případě se ptáte, jestli ji bude pachtýř pěstovat ze semínka (typicky na podzim se na pole rovnou do půdy vysejí semínka ozimé cibule, ještě do zimy vyroste malá rostlinka, která po přezimování v příštím roce vytvoří na jaře „naťovou cibulku“ a v létě klasickou „kuchyňskou cibuli na uskladnění”, není to moc rozšířený způsob pěstování). V druhém případě se ptáte, jestli bude zemědělec vysazovat „cibuli sazečku“ (nejčastější způsob pěstování), nejčastěji na jaře, ze které do léta vyroste ona „kuchyňská cibule na uskladnění“. 

Může se vám stát, že na otázku „Budete vysévat cibuli/cukety?“. dostanete odpověď „Ne, pěstuji ze sazečky/sazenic.“  Můžete se zeptat i neutrálně „Budete pěstovat cibuli/cukety?“ a pak se nezaseknete na způsobu pěstování.

Pěstování nebo chov?

Pokud se zeptáte „Pěstujete krávy nebo jiná zvířata?“ pak jste jednou větou o sobě řekli zemědělci, že zemědělství vůbec nerozumíte. Protože jinak byste věděli, že rostliny se pěstují a zvířata chovají. Správně se musíte zeptat „Chováte krávy…?“