Nechat půdu ležet ladem. Jaké jsou přínosy a omezení?

Úhor je historický způsob obdělávání půdy, která byla i několik let ponechána ladem a samovolně se obnovovala její úrodnost. Pozemek už v prvním roce zaroste běžnými polními plevely. Rostlinný kryt chrání půdu před erozí a díky absenci chemických postřiků (včetně herbicidů) dochází k obnově půdní struktury i doplnění půdního humusu, který rozhoduje o úrodnosti půdy.

Plevelů se není třeba bát, pokud jsou posečeny před vysemeněním, k většímu zaplevelení nedochází. Pozemek lze nechat i zcela bez údržby (nesečete, neořete), semena se sice vytvoří, ale velkou část během podzimu a zimy vyzobou semenožraví ptáci. Úhor pak funguje přes zimu jako "ptačí krmítko". 

Pozemek začne zarůstat vytrvalými bylinami a klasické plevele orné půdy postupně nahradí luční rostliny, které nesnáší orbu. Pokud je pozemek v blízkosti louky, odkud mohou dolétnout semena lučních rostlin, dojde k samovolné přeměně na louku v průběhu 2-5 let. Nemusíte se tedy obávat a dělat ukvapená rozhodnutí při výběru nového pachtýře, protože bylinný porost lze kdykoliv levně vrátit na ornou půdu jednou orbou.
 

Pozor na nepůvodní rostliny

Jedním z možných úskalí je výskyt “škodlivých organismů“ dle zákona o rostlinolékařské péči. Jejich přesný seznam není sestaven. Pokud na ladem ležícím poli rostou běžné domácí (byť plevelné) rostliny jako třeba pýr, pcháče nebo bodláky, nemusíte je sekat. Časem je vytlačí luční druhy rostlin. To neplatí pro nepůvodní invazní rostliny jako např. zlatobýl, bolševník, křídlatky, v blízkosti brownfieldů také pajasan žláznatý, podél vodních toků klejicha nebo netýkavka žláznatá. Jejich výskyt je povinné ze zákona omezovat.

Pokud je pozemek blízko lesa, vzrostlých stromů nebo je ponechán bez údržby více než 5-10 let, začnou na něm růst keře a stromy. Návrat dlouhodobě opuštěných pozemků se vzrostlou dřevitou vegetací je pracnější a finančně náročnější, nicméně stále možný. Na druhou stranu i zarostlé meze a remízky jsou pro krajinu, půdu a živočichy v nich žijící velmi přínosné.

Minimální údržba je nutná

Absolutní a dlouhodobá bezzásahovost v případě zemědělských pozemků (orná půda, louka) ve střední Evropě není možná, pokud zde budou žít lidi. Bez rozsáhlých znalostí z ekologie středoevropské krajiny se do těchto experimentů raději nepouštějte, protože můžete nadělat více škody než užitku. Jedná se o velice komplexní problematiku.

V prehistorických časech zajišťovali narušování povrchu pozemků a okusování dřevin velcí savci – od mamutů až po zubry, divé koně a pratury, kteří byli vyhubeni člověkem relativně nedávno. Dnes toto narušování zajišťuje člověk (sečení luk, kácení v lesích) nebo jím chovaná zvířata (pastva krav, ovcí, koz, koní). 

Problém je, že tyto aktivity na zemědělské i lesní půdě jsou často až příliš intenzivní, což přírodě škodí. Nicméně špatný je i opačný extrém – absolutní bezzásahovost. Nelze s pozemky nic nedělat, protože to může nadělat více škody než užitku (šíření invazních rostlin nebo živočichů – od brouků po savce, karanténních škůdců planých i pěstovaných rostlin). Proto je důležité mít pozemky alespoň příležitostně pod dohledem a v případě potřeby udělat potřebné zásahy: likvidace invazních rostlin, které vytlačují původní květenu nebo likvidace invazních živočichů (např. boryt a mufloni na Pálavě; zavlečený norek americký do české přírody z kožešinových farem žere vše, co mu přijde do cesty a vytlačuje původního, dnes již vzácného, norka evropského) a sečení luk (jako náhrada za vyhubené velké býložravce).

Přirozené bezlesí (louky, písčiny, skály) je v českých podmínkách udržováno buď klimatickými podmínkami nebo přítomností velkých býložravců a je zásadní pro přežití velkého druhu rostlin (světlomilné byliny, často velice vzácné druhy přežívající na několika posledních lokalit kvůli tomu, že vyžadují specifické stanoviště s nezapojenou vegetací nebo řídké lesy) i živočichů (pavouk stepník rudý; motýli – jasoň červenooký, jasoň dymnivkový, okáč skalní). V důsledku změny klimatu nebo introdukce nepůvodních druhů rostlin při striktní bezzásahovosti vznikají monokulturní porosty nepůvodních rostlin (zlatobýl kanadský v nivách řek a kolem brownfieldů, pajasan žláznatý), které zcela ničí původní společenstva rostlin a živočichů.

Pokud chcete investovat peníze do ochrany přírody a krajiny, raději využijte možnost výkupu cenných botanických nebo zoologických lokalit, kde odborníci s dobrovolníky zajistí potřebnou péči, případně „kontrolovanou bezzásahovost“. Kontaktujte například:

• Českou krajinu
• Místo pro přírodu
• Českou společnost ornitologickou
• Slovenské lesoochranářské uskupení Wolf