Živá půda ve slovenských vinohradech

Že jsou vinaři progresivní a o zdraví půdy se zajímají víc a víc, jsme poznali už v lednu na Bottled Alive v Táboře, kde jsme se bavili o stromech ve vinici. Od té doby jsme s řadou z nich v kontaktu a řešíme, jak zlepšit stav půdy ve vinohradech. Jedním z účastníků byl i Michal Bažalík, který nás následně pozval, abychom se podívali na půdu ve vinicích ve Svätém Juru. A co se půdy týče, nemají vinaři v této oblasti na růžích ustláno. Hospodaří převážně na málo úrodné kambizemi, která vznikla na žulách. Tento typ půdy u nás najdete například ve vinicích na Znojemsku. Je málo vhodný pro zemědělství, protože půda je kyselá, mělká, písčitá, chudá na živiny a humus a špatně zadržuje vodu. Je velice náchylná k erozi. O to důležitější je o takovou půdu dobře pečovat.  
 

Svätý Jur

Z roviny od Bratislavy se blížíme k jižnímu úbočí Malých Karpat, které se svažuje k malebnému vinařskému městečku Svätý Jur. Vinařská historie jde podle prvních písemných záznamů doložit už v roce 1209, i když vinná réva se zde patrně pěstuje mnohem déle. Projíždíme městečkem a šplháme se po kamenité cestě krajinou, která spíš připomíná Středomoří, na vinohrad Michala Bažalíka.  

První rýčovou zkoušku děláme ve vinici, kde se pásly Ouessantské ovce. Jsou to nejmenší ovečky na světě, které neohrozí vinnou révu a současně perfektně zvládnou zkrátit porost v meziřadích. Chceme zjistit stav půdy, který by měl znát každý zemědělec. Nemusíte se vyznat v analýzách půdy, stačí vzít rýč, zarýt ho do půdy a pozorovat půdu v jejích základních parametrech. O chvíli později to stejné zopakujeme o pár vinic níž před několika desítkami místních vinařů, kteří nám kladou řadu zajímavých a někdy i dost nelehkých otázek.

Ve vykopané jámě ve vinici hledáme stopy po půdním životě (chodbičky žížal, částečně rozloženou organickou hmotu), ale i samotné půdní živočichy. Po nějakých okem viditelných není ani vidu. Stojíme ve vinici, jarní slunce pálí a je nám horko. Výkyvy teplot nesvědčí ani půdní živěně. Písčité půdy jsou totiž méně vhodné pro živé organismy, rychle vysychají a zahřívají se.

Nejen větší živočichové viditelní okem jsou důležití pro přeměnu organické hmoty na stabilní humusové látky, ale také bakterie a houby, které rozklad dokončují a zpřístupňují živiny rostlinám. Proto nezoufáme, když nenajdeme ani jednu žížalu. Na dotaz vinařů, jak rychle a levně zjistit, jestli je v půdě život, reagujeme k jejich velkému pobavení, že stačí do země zakopat spoďáry. Pokud se rozloží, je všechno v pořádku. 

Pro podpoření půdního života je klíčová i péče o okolní remízky a meze s keři a stromy, které hostí nespočet nadzemních i podzemních živočichů a mikroorganismů, které migrují a osidlují někdy i ne tak hostinnou půdu. Fungující ozeleněná vinice s regenerativním způsobem hospodaření  dokáže bez vnějších vstupů zajistit dostatečný přísun primární organické hmoty. Schválně, podívejte se do fotogalerie, kolik různých druhů včel, much, motýlů, brouků a jiných krasavců je vázaných na květy ostružiníku. Patří sem třeba i pestřenka – dospělá moucha je skvělý opylovač, zatímco její larva za život sežere 120-820 mšic (dle velikosti mšice).

Péči o doprovodnou keřovou vegetaci ve vinici se věnujeme v samostatném článku.  
 

Kde je více života v půdě? Ve vinici nebo na Sahaře?

Lydia a Claude Bourguignon zkoumali život v půdě a zjistili, že v mnoha burgundských vinicích je méně života než na Sahaře. Může za to špatná péče o půdu a dlouhodobá aplikace bordeauxské jíchy, kterou se ošetřují keře vinné révy proti houbovým chorobám. Měď z postřiku se pak akumuluje v půdě a ničí půdní život, zejména žížaly.

S ohledem na nízký obsah organické hmoty a náchylnost k erozi by se do půdy ve vinici mělo co nejméně mechanicky zasahovat a neměla by zůstat holá. Místní vinaři to dobře vědí a své vinice mají pokryté travinobylinným podrostem. Ten chrání půdu před letním přehříváním, které má negativní dopad na půdní život i výnosy. Současně podrost zúrodňuje půdu a obohacuje ji o humus. Kořeny jetelovin a pohanky pomáhají z půdy uvolnit fosfor, což je zásadní živina pro tvorbu květů a plodů. Navíc kořenové výměšky pomáhají budovat půdní agregáty, díky čemuž půda zadrží více vody

Není zeleň jako zeleň

Ne všechny rostliny, ale fungují stejně dobře. Častá kultivaci půdy v meziřadích a příkrmném pásu podporuje jednoleté plevele jako je rozrazil, ptačinec, violka rolní nebo hluchavka, které mají malý kořenový systém a vytváří málo nadzemní biomasy. Jejich přínos pro půdu je proto minimální. 

Opačným extrémem je pýr plazivý, který vytváří rozsáhlý a hluboký kořenový systém a dorůstá do výšky i přes 1 m. Na poli nebo ve vinohradu je velice nepříjemný. Nejenže pěstovaným plodinám značně konkuruje o vodu a živiny, ale živý i mrtvý vylučuje alelopatické látky, které zpomalují růst pěstovaných rostlin. Vinaři, kteří se pustili do regenerativního vinohradnictví a měli ve vinicích pýr, potvrzují, že réva bez kultivace půdy v meziřadích začala chřadnout. Před přechodem na regenerativní způsob hospodaření je proto důležité vinici nejdříve zbavit pýru. Nejefektivnější způsob je 2-3x opakovaná orba spojená s vyvláčením oddenků pýru, která ale musí být provedena za sucha, protože kořeny pýru vystavené suchu a ještě lépe slunci velice rychle odumírají. Když se provede za vlhka, rozsekané oddenky velmi dobře regenerují, čímž se pýr akorát namnoží a problém s ním se zhorší. Když pýr ustoupí, je potřebné uvolněný prostor co nejrychleji osít rychle rostoucí směsí rostlin, aby se pýru už neposkytl žádný životní prostor. Další možností je pustit do vinohradu prasata, pro která jsou oddenky pýru lahůdka. 

Pozitivní i negativní dopad má jílek vytrvalý, který ve vinicích často roste. Je to nízká hustě trsnatá tráva. Cenný je pro vysokou odolnost vůči častému sešlapu a pojezdům vinařské techniky, čímž nabízí velice dobrou protierozní ochranu i v intenzivně využívaných vinicích. Když ale vytvoří až příliš hustý souvislý porost, zadrží veškeré dešťové srážky, které spotřebuje pro svůj růst a zabrání tak pronikání vody do hlubších vrstev půdy ke kořenům révy, čímž jí konkuruje o vodu. Proto je vhodné v sušším období roku provést podrytí drnu v hloubce cca 15 cm, čímž dojde k jeho částečné redukci (odumření) a zbyde více vláhy pro révu. Ve vlhčím období roku pak zregeneruje na přijatelnou pokryvnost.   
 

Jaké rostliny jsou na ozelenění vinohradu nejvhodnější?

Pro ozelenění meziřadí ve vinohradu jsou k dispozici různé komerční směsi. Někteří vinaři si míchají vlastní směsky nebo pouze dosejí “jetel”. Jenže jetelů existuje více druhů a každý z nich má jiné vlastnosti. Výběr správných druhů rostlin je opravdu zásadní, proto se jim podrobně věnujeme v samostatných článcích na Platformě regenerativního zemědělství.