Regenerativní pastva v zimě I: Přikrmování

Jste odborník, nebo vás zajímá konkrétní příklad českého regenerativního zemědělce, který pase svá zvířata celoročně regenerativně? Přečtěte si článek Zimní regenerativní pastva na Biofarmě Rašovice na regezem.cz.

Většina hospodářských zvířat zůstává celoročně ustájená uvnitř. Regenerativní zemědělci se snaží tuto praxi změnit. Zvířata nechávají venku kdykoliv je to možné. Pasená zvířata, pokud mají dostatek vody a krmiva, mohou být venku po celý rok, protože jsou dobře přizpůsobená i teplotám pod nulou. Například pro skot je optimální teplota okolního prostředí mezi -5 a +18 stupni Celsia. V tomto rozmezí nemusí vynakládat žádnou energii na zahřívání nebo ochlazování svého těla. 

I když nižší teplotu snášejí dobře, horší je to s krmením. V zimě je totiž naprostá většina rostlin v hlubokém spánku, takže jídelníček je velmi omezený. Zde se nabízí hned několik možností: dokrmování pomocí rozvinování balíků, vytvoření tzv. „zásoby na stojato”, nebo může částečně pomoci pastva meziplodin na orné půdě.  
 

Rozvinování balíků na pastvině

První z možností je dokrmovat zvířata přímo na pastvině nachystaným senem nebo senáží v balících. Běžnou praxí je nechávat zvířata na pastvině v blízkosti farmy, na tzv. zimovištích, kde stráví celou zimu s pravidelným doplňováním zásoby balíků. Když se po celou dobu balíky ke zkrmení ukládají na stejné místo, po čase zvířata povrch půdy svými kopyty rozdupou (zčásti za to mohou také častější srážky). Tento problém odpadá během delších mrazů - povrch zcela zmrzne a zvířata jej nerozbahní. 

Zajímavou praxí je rozvinování balíků po celé ploše pastviny. Balík lze rozvinout buďto ručně, což je pracnější, nebo se dá použít čtyřkolka, terénní auto nebo traktor se speciálním vozíkem. Ten je vybavený hroty, které se zabodnou do středu balíku sena. Následně se balík táhne po zemi, čímž se rozmotá do několika desítek metrů dlouhých pásů.

Tímto způsobem se seno dobře rozptýlí po velké ploše. Zvířata nikdy nesežerou všechno, což je dobrá zpráva pro půdní organismy. Na povrchu totiž zůstane dostatek potravy pro půdní obyvatele, takže se mohou bezstarostně oddávat tvorbě organické hmoty. Kromě stébel se v seně nachází i semena různých lučních rostlin, rozvinutím se tak podporuje i obnova porostů. 

Pasená zvířata jsou kvůli rozmístění sena po celé pastvině nucena se pohybovat, čímž rovnoměrně rozptylují exkrementy, ve kterých se nachází spousta půdě prospěšných mikroorganismů. Zároveň je hnůj dobrou potravou pro zmíněné obyvatele půdy. 

Nesežrané seno působí jako přikrývka, která v půdě po delší dobu udrží teplotu vhodnou pro aktivní půdní život a současně ho vyživuje. Uvolněné živiny z rozloženého sena a výkalů nakonec fungují jako hnojivo pro rostliny.

Pokud se tato praxe zkombinuje se střídáním oplůtků tak, jak je tomu u regenerativní pastvy v létě, dají se tímto způsobem „přepást” během zimy všechny pastviny. Tím se zemědělec vyhne rozbahnění, jak je tomu v případě krmení ve výbězích na zimovištích. 

V dalším díle se dočtete o dalších možnostech regenerativní pastvy v zimě.