Živá půda
Živěna
Blog Živé půdy
Loading...
3 min

Regenerativní pastva v zimě III: Pastva meziplodin

Daniel Lunter, 6. 2. 2025
V minulých dílech jsme psali o zásobě krmiva na stojato a zimním přikrmování skotu, který lze i v Česku chovat celoročně venku. V tomto článku se dozvíte, jak se v pěstování meziplodin snoubí ochrana půdy před erozí a prodloužení pastevní sezóny.
Spokojené krávy v porostu meziplodin
Spokojené krávy v porostu meziplodin na orné půdě, foto: Farma Basařovi

Jste odborník, nebo vás zajímá konkrétní příklad českého regenerativního zemědělce, který pase svá zvířata celoročně regenerativně? Přečtěte si článek Zimní regenerativní pastva na Biofarmě Rašovice na regezem.cz.

Kromě zásoby na stojato a rozvinování balíků na pastvině lze zvířata pást také na orné půdě. Nemyslí se tím přehánění dobytka po poli před sklizní, ale výživná pastva na konci vegetační sezóny v porostu meziplodin, které někteří zemědělci pěstují mezi hlavními plodinami.

Zvířata tak mají možnost pochutnat si na pestré paletě rostlin, ke kterým by se na bežné pastvině nedostala. Pokud zemědělec včas vyseje vhodnou směs meziplodin, do podzimu naroste hustý porost, který je pro zvířata velmi lákavý a výživný.

Pastvina
Vlevo: porost meziplodin s 12 druhy rostlin, vpravo: stejný porost po jednodenní intenzivní pastvě, foto: Tomáš Borkovec, Biofarma Rašovice

Tímto způsobem se dá skloubit pěstování klasických polních plodin na orné půdě s pastvou zvířat za vydatné podpory půdního života a tvorby organické hmoty. Navíc to zemědělci výrazně pomůže na podzim, kdy by už jinak musel zvířata přikrmovat.  
 

Přínos pro půdu

Zařazení meziplodin je jedna z nejlepších věcí, co může zemědělec pro půdu udělat. Mohou dokonce nahradit orbu, protože jejich kořeny s pomocí půdních živočichů a hub dovedou půdu kypřit šetrněji.

Meziplodiny jsou výbornou zbraní proti erozi, která tolik sužuje česká pole. Svými kořeny a nadzemními částmi drží půdu pohromadě, čímž ji chrání před větrem a deštěm.

Ještě lepší péči o půdu nabízí kombinace meziplodin s pastvou. Zvířata svými kopyty část rostlin pošlapou, čímž je dostanou do kontaktu s půdou. Tam si na odumírající rostlinné pletivo brousí zuby armáda mikro a makroorganismů. Díky nim se organická hmota stane součástí půdního cyklu rychleji.

Dalším přínosem jsou výkaly a moč zvířat. Obohacují půdu nejen o živiny, ale i o mikroorganismy žijící v bachoru přežvýkavců. Pokud zemědělec odčervuje zodpovědně, lejna slouží jako města pro nejrůznější formy života - hmyz, bakterie nebo houby. To vše má výborný vliv na úrodnost půdy, díky čemuž má následující plodina výborný start do života.

Kravské lejno
V lejnech na regenerativních pastvinách to žije, foto: Matt Poore

Mohlo by vás zajímat