Spokojení francouzští regenerativní zemědělci: orná půda bez orby

Půda prověřená vydatnými dešti

Od října 2023 do dubna 2024 spadly na mnoha místech ve Francii velké srážkové úhrny, někde spadl za půl roku i celoroční úhrn. Díky tomu bylo na první pohled vidět, na kterých polích se hospodaří konvenčně, a na kterých regenerativně.

Konvenční zemědělci měli hodně polí neosetých, protože na podmáčené pozemky nebylo možné vyjet s technikou a vyset ozimy ani jařiny. Jiné byly poškozeny erozí, nebo byly kvůli utužení a špatné struktuře půdy zaplaveny vodou.

Naproti tomu pole regenerativních zemědělců byla pokryta vysokými porosty meziplodin nebo tržních plodin. Někteří farmáři totiž hospodaří bez pluhu i více než 20 let. Proč? Zjistili, že orba neprospívá půdě, ani peněžence. Půda trpí každým mechanickým zpracováním, protože se tím ničí její struktura. Hrudky půdy se rozmělňují a vzniká prach, který snadno odnese voda nebo vítr. Kromě toho je orba jednou z nejdražších polních prací.

Pokud zemědělec neoře, kanálky vzniklé po vyhnití kořenů předešlých plodin zůstanou neporušené. Přes tyto kanálky se pak dešťová voda rychle vsákne hluboko do půdy.  
 

Bob obecný - král francouzských polí

V roce 2023 v Česku pěstovalo 106 zemědělců bob obecný na pouhých 0,08 % výměry orné půdy. Ve Francii jsme ho potkávali téměř u každého regenerativního zemědělce. Bob je u francouzských zemědělců oblíbený, protože má mohutnou stavbu, vytváří hodně biomasy, hluboce koření, do půdy ukládá hodně uhlíku, výborně váže vzdušný dusík a chutná dobytku i lidem. Díky mírným zimám ho mohou vysévat na podzim jako ozim. Využívají ho jako součást meziplodinových směsí, ve směskách pro krmení skotu nebo jako hlavní tržní plodinu v intercroppingu s pšenicí.  
 

Bordel na poli

Opuštěně vypadající pole Hervéa Chandèse zaujalo české zemědělce. Chandès neoře již 23 let. Na podzim jako meziplodinu vysel bob s ředkví. Teď na jaře měla následovat kukuřice. Jeden český zemědělec se zeptal: „A to budete před výsevem ještě mulčovat?” Francouzský zemědělec s úsměvem odpověděl: „Ne, proč? Zítra do toho rovnou zaseju kukuřici.”

Francouzští regenerativní zemědělci se vyhýbají zbytečným zásahům do půdy, které pro ně znamenají vyšší náklady. Meziplodiny totiž svými kořeny zpracovávají půdu za ně. Náhodní kolemjdoucí by si sice mohli myslet, že zemědělec na pole zapomněl, ale on jen nechává přírodu pracovat za něj.

Dalším příkladem je ředkev, která přes zimu do svého kořene natáhla živiny z půdy. Po zimě je její kořen shnilý, rozkládá se a postupně zpřístupňuje nasbírané živiny následující plodině. V kombinaci s bobem zabezpečí štědrou zásobu dusíku, fosforu, draslíku a dalších živin, které pak zemědělec na pole nemusí zbytečně aplikovat.

Kořeny půdě, rostliny skotu

Třešničkou na dortu byl tento mohutný porost ozimého bobu s dalšími bobovitými meziplodinami (peluška a vikev). Bob bez újmy přezimoval a v půlce května byl v plném květu, takže byl vhodný čas ho posekat a sesilážovat jako kvalitní krmivo pro výkrm masného skotu. Ihned po sklizni se do sklizeného porostu pomocí přímého setí vyseje kukuřice. Zemědělec tak ušetří náklady na zpracování půdy i za hnojiva.

Smíšená kultura neboli intercropping

Další zemědělec na své farmě vysel bob spolu s ozimou pšenicí formou intercroppingu. Obě plodiny nechá dozrát a sklidí je naráz. Díky rozdílné velikosti semen obou plodin v této směsi při čištění snadno oddělí oba druhy. Z jedného pole má tak na prodej dva produkty. Takto pěstovaná pšenice má vyšší obsah bílkovin a je na trhu vysoce žádaná. Semena bobu je možné využít v kuchyni například na bobové polévky nebo opět vyset jako meziplodinu.

I když v českých podmínkách nelze s bobem počítat jako se spolehlivou ozimou plodinou kvůli jeho slabé mrazuvzdornosti, zkušenosti z Francie ukazují, že ho je možné pěstovat alespoň v druhé půlce léta jako vymrzající meziplodinu, která zúrodňuje půdu, nebo jako hlavní tržní plodinu na jaře. Díky svým vlastnostem si rozhodně zaslouží větší zastoupení na české půdě.

Pořadatelem zájezdu byla Asociace soukromého zemědělství ČR. Jeho odborný program zajišťoval Soufflet Agro.
Z Francie budeme sdílet spoustu článků o zajímavých farmách, přihlaste se k odběru novinek, ať vám to neuteče.