Z velkých lánů na malé

V případě, že jste farmář nebo pracujete v zemědělství, doporučujeme si přečíst odbornou verzi článku na Platformě pro regenerativní zemědělství.

O Ekofarmě Probio jsme už jednou psali. V čele s Martinem Hutařem, vášnivým ekologem a ornitologem, se soustředí na zvýšení biodiverzity a zlepšení hospodaření na erozně ohrožených půdách. Cílí zejména na vytvoření dobrých životních podmínek pro koroptve.  
 

Koroptve jako zrcadlo krajiny

Proč cílí právě na koroptve? Koroptve jsou zrcadlem stavu naší zemědělské krajiny. Kde chybí, tam je krajina nemocná. Odborně se jim říká „deštníkový druh“. Bývá to nápadný a snadno zjistitelný druh, o kterém se ví, že je náročný na podmínky prostředí. Pokud v krajině dobře prosperuje deštníkový druh, daří se i dalším živočichům, kteří jsou snadno přehlédnutelní (hmyz, pavouci, ploštice, hadi, lasičky...), ale podílí se na biologické ochraně pěstovaných plodin před chorobami a škůdci (včetně hrabošů).

Čím více je koroptví v krajině, tím méně pesticidů zemědělci spotřebují, protože jim pomáhá spousta malých i velkých pomocníků. Výsledkem jsou zdravější potraviny, které jíme.

Vědci zjistili, že už samotné zmenšení polí umí výrazně podpořit biodiverzitu. Proto se touto cestou chtějí vydat i na ekofarmě.

Zásah do efektivity vs. přínos pro život

Pro zmenšování půdních bloků se na Ekofarmě Probio rozhodli kvůli zpřísnění legislativy, která jim nyní nedovoluje překročit výměru 10 hektarů jedné plodiny na silně erozně ohrožených blocích (SEO). Před optimalizací byla průměrná velikost honů přibližně 15 ha. Dobrovolně se však rozhodli zmenšit průměrnou výměru honů na 6 ha, a to také na blocích s nižším stupněm erozního ohrožení.

Výhody optimalizace se však násobí i z hlediska ekologie. Směr obdělávání pole po vrstevnicích zpomaluje odtok vody, díky čemuž má půda víc času na vsáknutí objemu spadlé vody. Užší pole zvyšují rozmanitost plodin na stejné ploše, což znamená více druhů živočichů na stejném bloku. Kromě toho tato změna podpoří přirozené nepřátele škůdců, pro které bude těžší se přemnožit.  
 

A jak vypadá zmenšování půdních bloků na mapě?

Půdní blok na obrázku níže byl v době komunismu obděláván v celku jako nepřerušovaný 60 hektarový lán. Později byl Ekofarmou Probio rozdělen na 5 honů po 12 hektarech, které jsou vidět na levé straně bloku. V rámci optimalizace se rozhodli pro rozdělení do 12 honů, z toho 3 jsou zasakovací pásy do 2 ha. Tyhle mimoprodukční plochy jsou znázorněny v obrázku tmavě zelenou barvou. Ze zbylých 9 honů má každý v průměru 6 hektarů.

Volba plodin

Osmiletý osevní postup lze jednoduše popsat jako střídání obilovin s bobovitými rostlinami, s 2 až 3 letou oddychovou fází vojtěšky. Veškeré obiloviny jsou vysety s podsevy, které také patří mezi bobovité. Tímto způsobem se podaří do půdy uložit spoustu dusíku ze vzduchu, čehož mohou využít následující obiloviny. Také obiloviny často pěstují s podsevy bobovitých rostlin jako je jetel nachový nebo vojtěška setá.

Ekofarmě Probio se daří dobře využívat i potenciálu letních meziplodin. Využívají pestré směsky, ve které je bér, čirok, hořčice, kapusta, len, lnička, mastňák habešský, pohanka, ředkev, řepka jarní, sléz, svazenka, světlice a vikev. Kvůli teplejší oblasti a brzké sklizni obilovin se vždy podaří dosáhnout až metrového porostu, což má velmi pozitivní vliv na zadržování vody v půdě, vyživování půdních organismů kořenovými výměšky a výbornou protierozní ochranu. Když to povětrnostní podmínky dovolí, na výsev meziplodin využívají přímé setí. Kromě ušetření na přípravě seťového lůžka tímhle způsobem také zabraňují erozi.  
 

Síla ekosystému na ekofarmě Probio  

I když se na první pohled může zdát, že byl tento krok pouhou reakcí na změnu legislativy, důvodů pro něj bylo více. Za obdiv stojí snaha Ekofarmy Probio najít způsob, jak se jednoduše nevzdat a najít řešení problému za pomoci inovativních postupů. Myslet při každém svém rozhodnutí na sílu a potenciál ekosystému se vyplatí čím dál víc, a na Ekofarmě Probio si toho jsou vědomi.