Živá půda
Živěna
Blog Živé půdy
Loading...
5 min

Pěstování více plodin současně na jednom poli

Daniel Lunter, 18. 9. 2024
Rostliny ve volné přírodě nikdy nerostou v monokulturách. Rostou ve společenstvích, kde se vzájemně doplňují a recyklují živiny. Tento přirozený cyklus udržuje ve spolupráci s mikroorganismy zdravou a úrodnou půdu po celá staletí. Naproti tomu průmyslové zemědělství vytváří umělé a často nestabilní ekosystémy, které bez neustálého zásahu člověka rychle degradují.
Společné pěstování pšenice a sóji
Společné pěstování pšenice a sóji, foto: Rostislav Mátl

V případě, že jste zemědělec nebo v zemědělství pracujete, doporučujeme si přečíst odbornější verzi článku na Platformě pro regenerativní zemědělství.  
 

Tři sestry

Společné pěstování plodin na jednom poli využívali již původní obyvatelé Ameriky, kteří pěstovali kombinaci kukuřice, fazolí a dýní, známou jako „tři sestry“. Kukuřice poskytovala oporu pro popínavé fazole, které obohacovaly půdu o dusík, a dýně svými rozložitými listy chránily půdu před erozí a plevely. Tento symbiotický vztah mezi plodinami nejen zlepšoval úrodnost půdy, ale také podporoval bohatý půdní život a zajišťoval stabilní výnosy.

Vysetím více druhů plodin na stejné pole se může zvýšit biodiverzita hmyzu. Květy různých rostlin přitahují odlišné druhy hmyzu, což zase láká jejich přirozené predátory. Někteří z těchto predátorů mohou fungovat jako biologická ochrana proti škůdcům, kteří by jinak napadali monokulturní plodiny. Například kvetoucí bobovité rostliny lákají dospělé pestřenky, jejichž larvy požírají mšice na obilovinách, což je příkladem přirozené ochrany, která snižuje potřebu chemických postřiků.

Pestřenka pruhovaná
Pestřenka pruhovaná - dospělá moucha se živí pylem, její larvy žerou mšice, foto: Martin Smetana

Početnost i různorodost živočichů při tomto přístupu pěstování roste i pod povrchem půdy. Může za to odlišnost kořenových exudátů rostlin v pěstované kombinaci, protože ty pak živí jiné druhy mikroorganismů. I zde platí, že čím větší rozmanitost, tím stabilnější je celý ekosystém. Stabilita půdního ekosystému je zase základem pro cykly živin a organické hmoty, čímž se tvoří i samotná půda.

Jaké výhody společné pěstování zemědělcům přináší?

  • ochrana půdy před erozí
  • rozmanitější potrava pro organismy = vyšší nadzemní i podzemní biodiverzita
  • vyšší výnosy na hektar

 

Možnosti společného pěstování plodin

Existuje několik metod, jak společné pěstování plodin realizovat:

Relay cropping (překryvné pěstování): Tento způsob spočívá v pěstování plodin s různým termínem výsevu. Například setí jařin do ozimé pšenice před její sklizní (sója do ozimé pšenice). To prodlužuje vegetační pokrytí pole a zlepšuje využití sluneční energie během roku.

Relay cropping pšenice a sóji
Relay cropping pšenice a sóji, foto: Daniel Lunter

Intercropping (současné pěstování): Dvě nebo více plodin se vysévají současně. Plodiny mohou být sklizeny společně, přičemž semena se následně oddělí (např. hrách nebo vikev s ovsem nebo pšenicí), nebo se sklizeň provádí postupně (řepka s podsevem jetele lučního).

Intercropping hrachu s ovsem
Intercropping hrachu s ovsem, foto: www.marekdvorak.com

Companion cropping (pěstování s pomocnými plodinami): Hlavní plodina je pěstována spolu s pomocnými plodinami, které se nesklízejí. Tyto plodiny mohou sloužit k ochraně půdy, biologické ochraně hlavní plodiny, zlepšení koloběhu živin a zvýšení výnosu hlavní plodiny. Příkladem je pěstování řepky s podsevem jetele alexandrijského, pískavice řecké seno a čočky.

Meziřadí řepky oseté jetelovou směsí
Meziřadí řepky oseté jetelovou směsí, foto: Martin Smetana

Společné pěstování plodin v DVP Agro

V Česku se intercropping stává čím dál populárnější díky regenerativním zemědělcům, jako je Rostislav Mátl z DVP Agro, o kterém jsme už psali v souvislosti se setím meziplodinových směsí. Na svých polích experimentuje také s méně známými plodinami, jako je hrachor, edamame (odrůda sóji pěstovaná pro zelené lusky) nebo vigna čínská.

Kromě toho zkouší také společné pěstování plodin na jednom poli. Tento přístup mu umožňuje sklízet dvě plodiny na jednom poli během jednoho roku, což nejen zvyšuje výnosy, ale také zlepšuje kvalitu půdy a její úrodnost. Jako bonus má svá pole bezpečně chráněna před erozí.

S intercroppingem se lze na českých polích setkat v podobě hrachu s ovsem. Rostislav Mátl zkusil podle stylu původních obyvatel Ameriky vyset dvě ze tří sester - fazoli s kukuřicí. Fazole mu pomohla pokrýt povrch půdy mezi řádky kukuřice, čímž půdu chrání před erozí a plevely. Fazolové lusky sklízí na jídlo a rostliny spolu s kukuřicí na siláž.

Relay cropping je v Česku novinkou. Pole ozimé pšenice by po sklizni za normálních okolností zůstalo bez fotosyntézy v období s nejdelším slunečním svitem. Půdní organismy, které se spoléhají na exudáty živých rostlin, by tak trpěly nedostatkem potravy. Rostislav Mátl ale k pšenici na jaře vysel sóju, která se sklízí až koncem září. Na poli tak celé léto zůstaly živé, fotosyntetizující rostliny, které svými kořenovými exudáty pohání veškerý život pod povrchem půdy.   
 

Zemědělství inspirováno přírodou

Rostislav Mátl rozumí, stejně jako mnoho dalších regenerativních zemědělců, že imitací přírody pomáhá nejen své ekonomice, ale i celému ekosystému, ve kterém hospodaří. Společné pěstování plodin je skvělým příkladem imitace přírodních procesů. Tento přístup kombinuje tradiční znalosti zemědělců s moderními postupy pro regeneraci půdy. Zvyšuje výnosy, zlepšuje zdraví půdy, chrání ji před erozí a podporuje biodiverzitu.

Mohlo by vás zajímat