Podívejte se pozorně na obrázek níže. Vidíte na něm rentgenové snímky dvou vzorků půdy z nottinghamské univerzitní farmy ve Velké Británii. Každá z nich byla obdělávaná jiným způsobem. Půda v horní řadě byla každoročně kypřená orbou, zatímco ta ve spodní řadě se posledních 7 let vůbec neorala.
Na první pohled můžete vidět, že neoraná půda je víc obarvená. Barvy zviditelňují volný prostor v půdě - póry. Právě tyto póry umožňují lepší provzdušnění, a to paradoxně více než při použití orby. Mohou za to právě obyvatelé půdy, které orba zabíjí.
Při orbě totiž mnoho z nich doslova přijde o střechu nad hlavou. Otočením půdy dojde k převrácení všech půdních obydlí vzhůru nohama, což vede k usmrcení jejich obyvatel. Organismy z horních pater milující světlo a vzduch jsou orbou přemístěni do suterénu, kde je tma a málo kyslíku. V takových podmínkách nejsou schopny přežít. Naopak, obyvatelé suterénu přizpůsobené životu ve tmě na povrchu usmrtí sluneční paprsky.
Pokud se upustí od orby, půdní horizonty se nepřevracejí a půdní organizmy mohou v klidu žít. V rámci svých životních projevů kopou chodbičky a tunely, tedy zvyšují pórovitost půdy. Přitom zbytky rostlin proměňují na živiny, rozkládají odumřelou hmotu nebo se pojídají navzájem. To je jeden z procesů, při kterém půda vzniká.
Vzduch v půdě
Chodbičky a tunely v půdě obsahují vzduch. Ten je životně důležitý pro mnoho organismů, které žijí v půdním ekosystému. Prvními v řadě jsou rostliny, jejichž kořeny jen ztěžka rostou tam, kde není vzduch. Potřebují ho totiž na rozklad cukrů, ze kterých čerpají energii. Na stěnách pórů žijí bakterie, které také potřebují kyslík pro dýchání.
Dalšími půdními obyvateli jsou mykorhizní houby. Ty plní nespočet důležitých úkolů. Díky jejich schopnosti navazovat obchodní vztahy s rostlinami jsou schopny dodávat plodinám minerální látky, na kterých závisí celkové zdraví plodin. Ty houbám na oplátku dávají zdroj potravy - cukr.
Hluboké póry jsou pro rostliny pozvánkou do větší hloubky, kde lze i v období sucha najít alespoň nějakou vodu. Rozsáhlejší a hlubší kořenový systém znamená víc prostoru pro shánění živin. Pozitivním důsledkem jsou zdravější a odolnější rostliny. Naproti tomu kořeny v utužené půdě rostou spíše vodorovně a mělce, půda zde rychle prosychá a je velká konkurence vlastních kořenů i kořenů dalších rostlin.
Zadržení vody v půdě
S přibývajícím počtem pórů v půdě stoupá i objem vody, který půda dokáže zadržet. Jakmile ji zadrží, zůstane tam po dlouhou dobu, což je velmi přínosné nejen v období sucha. Větší kapacita půdy může pomoci i při bleskových povodních, kdy zachytí obrovské objemy dešťových srážek, zpomalí odtok vody z polí a ochrání lidská obydlí a životy před povodněmi.
Podle Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy je nyní schopnost české půdy na úrovni přibližně 60 % celkové kapacity. Většinou to na polích vypadá tak, že když více prší, voda nestíhá vsakovat a odtéká po jejím povrchu. Často přitom nenávratně odnese nejúrodnější horní vrstvu půdy - ornici. Pokud by se všichni čeští zemědělci rozhodli změnit své hospodaření a začít půdu regenerovat, dokázala by česká půda zadržet až 11 násobek objemu nádrže Lipno.
Vyplatí se regenerovat půdu?
Regenerativní zemědělci vidí výsledky již po prvním roce setí meziplodin a hospodaření bez orby. Jejich půda je schopna efektivněji vsakovat srážky a díky půdním organismům je odolnější vůči erozi. Stále častěji se objevují vědecké studie, které to potvrzují.
Tento výzkum není výjimkou. Vrhá světlo na tajemství půdy, ve které žije spousta lidem nápomocných organismů. Pokud jim umožníme nerušeně žít, mohou nám pomoci vyřešit nejpalčivější problémy, jako jsou eroze, klimatická změna, kvalita potravin, zdraví lidí a mnohé další výzvy současnosti.
