Popis opatření
Kosení je nutné zlo, ale nezbytné k zajištění krmiva pro zvířata. Kdysi probíhalo kosení ručně a pomalu. Zvířata měla dost času před kosci utéct do bezpečí. Hospodařilo víc zemědělců, a každý si našel čas na pokosení svého kousku louky jindy. Na loukách tak zůstávala neposečená místa, kam se mohli živočichové ukrýt. Stejně tak se vždy našel kousek, kde mohla alespoň některým rostlinám dozrát semínka. Jednoleté rostliny totiž potřebují každý rok vyprodukovat semínka pro založení nové generace. Také mnohé trvalky potřebují alespoň občas vytvořit semínka, vzhledem k délce života 2-10 let. Na louce tak neustále probíhá klíčení nových generací rostlin.
Dnešní výkonná technika umí i rozlehlé louky posíct za pár hodin. Při seči jsou tak ohroženy celé populace živočichů (ničení hnízd s vajíčky, mláďat nebo i dospělých jedinců, kteří při nebezpečí mají strategii ustrnout a počkat až nebezpeční odezní). Zvířata, která nejsou usmrcena přímo, přichází o úkryt a zdroj potravy. Rostliny odkázané na pravidelnou obnovu semeny, pokud je nestihly před sečí vytvořit, postupně z louky mizí. S nimi i zvířata, kterým sloužila jako zdroj potravy (např. pyl a nektar pro opylovače, listy pro housenky motýlů).
Řešení je přitom velice jednoduché. Alespoň trochu napodobit tradiční režim hospodaření, který se osvědčil v průběhu tisíciletí. Při seči se vynechá cca 10 % výměry louky. Při další seči lze pak vynechat kousek louky na jiném místě. Důležité je, aby nebyla celá louka posečena. Živočichové dokončí svůj vývoj, najdou potravu nebo úkryt. Rostliny vytvoří semena.
Zemědělci mohou na šetrné hospodaření získat nadstavbové dotace. Ty jim kompenzují vícenáklady, pokud musí kvůli vzácným druhům rostlin nebo živočichů kosit louku v méně obvyklých termínech, a ušlý zisk (ztráta píce nebo sena z neposečené části).
Reference
